Paulínky Příběh Komunity Cenacolo

Známá řeholnice matka Elvíra (1937–2023) zažila něco jako Matka Tereza z Kalkaty – „povolání v povolání“: Boží prozřetelnost ji vedla k tomu, aby ve zralém věku odešla ze své řeholní komunity a aby se bez prostředků či jakékoli průpravy začala věnovat dílu záchrany mladých narkomanů a takzvaných „dětí ulice“.

V roce 1983 otevřela v italském Saluzzu první dům, v němž mladí lidé z celé Itálie nacházeli útočiště a uzdravení. Časem vznikl další dům komunity v Medžugorji, odkud se její dílo záhy rozrostlo do mezinárodních rozměrů.

Když matka Elvíra nedávno odešla k Pánu, Cenacolo už zahrnovalo více než šedesát komunit ve dvaceti zemích světa, nejvíce v Evropě a v Latinské Americe. Z někdejších ztroskotanců si Pán povolal i několik kněží a novou komunitu řeholních sester, nemluvě o celých rodinách: ti všichni se dnes podílejí na misijním díle komunity.