Paměti

Paměti významných osobností jsou vždy pro čtenáře velkým lákadlem v
naději, že se dozví něco navíc ze zákulisí mezinárodního dění.
Mohou však být i nesmírně cenným pramenem hlubšího studia, neboť
mnohdy doplňují to, co je možno poznat ze studia oficiálních
publikovaných dokumentů a vědeckých prací historiků. Třebaže paměti
jedné osobnosti je jen málokdy možné označit za obraz dějin
vlastního národa nebo státu anebo dokonce za příspěvek k doplnění a
osvětlení širších mezinárodních souvislostí, paměti Jeana Monneta
lze za takový velmi cenný pramen označit. Idea nejužší spolupráce
evropských národů, a dokonce i jejich sjednocení, má sama o sobě
dlouhé dějiny a nechybějí ani různé neúspěšné pokusy Evropu
sjednotit. Z tohoto hlediska jsou Monnetovy paměti nesmírně
zajímavé, když jako jeden z iniciátorů líčí velmi podrobně a
výstižně první kroky ke spolupráci a dále k společenství a postupné
integraci. Dnes už má idea „evropské unie“ za sebou mnoho let
hledání, úspěchů i omylů, často zaviněnými i různými tlaky světové
politiky, jež je nutno napravovat. V čele integračního procesu už
stojí logicky zcela jiní lidé, ale protože historie je vždy zdrojem
cenného poučení, mají Monnetovy paměti nesmírnou cenu pro všechny,
kdo na konečný cíl – „Spojené státy evropské“ – nezapomínají a
postupně k němu hledají cestu.