Milota Lékořice kořen bylinný čaj 50 g

Složení: Echinaceae radix.   . Droga obsahuje 1,2 – 3,1 % (květy) resp. 0,6 – 2,1 % (kořeny) cichorové a kaftarové kyseliny echinakosid, a jiné deriváty kyseliny kávové, alkylamidy a isobutylamidy, betain aminokyseliny glycinu. Příprava tinktury: 100 gramů echinacey se maceruje po dobu 7 dnů v 500 ml 50 % lihu. Třapatka (echinacea) patří mezi účinná bylinná léčiva, bez vedlejších a nežádoucích účinků a bez nutnosti přesně stanovit nejvyšší dávkování. Užívání: 1 pol.lžíci přelít 0,5 l vařící vody, luhovat 10 min popíjet nebo koupat 2-3 x denně.

Zloženie: Echinaceae radix. Droga obsahuje 1,2 - 3,1% (kvety) resp. 0,6 - 2,1% (korene) cichorové a kaftarové kyseliny echinakosidu, a iné deriváty kyseliny kávovej, alkylamidy a isobutylamidy, betaín aminokyseliny glycínu. Príprava tinktúry: 100 gramov echinacey sa maceruje počas 7 dní v 500 ml 50% liehu. Echinacea patrí medzi účinná bylinná liečivá, bez vedľajších a nežiaducich účinkov a bez nutnosti presne stanoviť najvyššie dávkovanie. Užívanie: 1 pol. lyžicu preliať 0,5 l vriacej vody, lúhovať 10 min popíjať alebo kúpať 2-3 x denne.

Rudbeckia purpurea Třapatka nachová, rudbékie purpurová, terčovka nachová
Flos echinaceae, Radix echinaceae Květ rudbeckie nachové
Terčovka, třapatka nachová, královská kopretina, královská komorná Echinácea purpurová r Sommerhur Treimble Weed Jeżówka
Hlavní obsahovou látkou je substance glykosidického charakteru, nazvaná echinacosid. Droga jí obsahuje kolem 10%. Dále je zde přítomna silice, stopy pryskyřice, inulin, betain a další látky.(Knihovna Květů). Jednotlivé druhy rudbeckie mají poněkud odlišné složení, ale stejný účinek. Například glykosidická látka echinacosid, pokládaná nějaký čas za hlavního nositele účinku, je přítomna pouze ve žlutokvěté třapatce úzkolisté a chybí v třapatce purpurové. U jiných látek je tomu naopak, takžese odborníci přiklonili k tomu, že léčivý účinek je dílem celého komplexu látek. V droze nacházíme estery mastných kyselin, tzv. polyiny (antibiotické polyacetyleny), jejichž řetězením vznikají farmakologicky vysoce aktivní látky - tridecenpentain, triecadien-epoxid, diindien, dále různé polysacharidy, seskviterpenické alkoholy - echinaxantol, echinadiol, epoxiechinadiol a dihydroxinardol. Nacházíme zde i silici, něco tříslovin a řadu dalších látek, jejichž farmakologický efekt vynikne právě jen v komplexu.
Dnes se výtažky z rudbékie používají při výrobě velkého množství léčiv ve formě mastí, kapek a injekcí.Nejvhodnější formou je tinktura, případně lihovodný roztok z ní připravený (příslušnou dávku tinktury přidáme do podobně účinkujícího čaje). Kombinaci drogy do čajových směsí obvykle neprovádíme, protože sušením se její účinnost dosti výrazně snižuje. Proto čajovou nebo kombinovanou formu užíváme pouze tam, kde vadí podání etanolu, byť podání minimální, například u těžkých jaterních poruch.
udbeckie se užívá ve formě čaje - 4 g = 2 čajové lžičky na 1 šálek vroucí vody, macerovat 10 minut (aktivní složky jsou většinou rozpustné ve vodě).
Vedle prosté čajové formy se užívá hlavně lihová tinktůra. V počátcích virového onemocnění se podává po 20-25 kapkách každé dvě hodiny, po překonání krize se pokračuje v léčbě 3x denně 1-2 čajovými lžičkami. Tinktura se zapíjí vodou nebo čajem.(Knihovna Květů).
Při nachlazení i chřipce se užívají 2 až tři kávové lžičky extraktu 3 až 4x denně.
Jako droga se užívá sušený kořen či květ, ze kterých se připravuje čaj nebo tinktůra. Droga není v lékárnách, proto jediný způsob jejího získání je vlastní vypěstování. Většinou se používá jako droga květ, neboť jeho sběrem - na rozdíl od sběru kořene - se rostlina neničí.(Knihovna Květů).Nebo:Pokud se droga podává samostatně, je nejlepší lékovou formou tinktura. V počátcích infekčního onemocnění je třeba dávkovat každé 2-3 hodiny 1 čajovou lžičku kapek, později 1-2 čajové lžičky 3x denně, nejlépe do sklenice vody nebo čaje.Nebo:Tinktura se dávkuje v množství 0,75 až 1,5 ml (15 až 30 kapek) 2-5krát denně nebo 60 kapek 3krát denně.
Echinacea je k dispozici i ve formě kapslí, obsahujících 125, 355 mg (85 mg extraktu v prášku) nebo 500 mg - tablety (335 mg), vodně-alkoholického extraktu, čerstvě vylisované šťávy, glyceritu (speciální soluce nebo mixtura v glycerinu), speciálních medicinálních tablet - lozongy (lozonges) s obsahem cukru užívané perorálně a tinktury.Doporučuje se užívat šťávu v množství 6-9 ml 3krát denně.
Prášek se dávkuje v množství 900 mg až 1 g perorálně 3krát denně.
Užívání je dlouhodobé - obvykle se doporučuje v průběhu 8 týdnů, potom se užívání přeruší. Mnozí experti však doporučují podávání pouze 10 až 14 dní.
Zevně se používá nálev, ředěná tinktůra, případně mast připravená z 10 g tinktůry a 90 g lanolinu, která se vtírá pomocí lehké masáže.
Jsou známy především dvě formy - rudbeckie nachová a potom žlutě kvetoucí forma s hnědými středy - rudbeckie úzkolistá - Echinacea angustifolia. Obě rudbeckie jsou léčivé, především jejich kořeny a okvětní lístky. Dorůstají výšky kolem 80 cm, jejich "kopretinové" lístky mají průměr od 2 do 5 cm. Protože léčivost rudbeckií je poměrně málo známá, pěstují se hlavně jako dekorativní rostiny.(Knihovna Květů). Podobné působení vykazuje i droga žlutě kvetoucí rudbeckie úzkolisté (Echinacea angustifolia L.) a rudbeckie nažloutlé (Echinacea pallida C.A.Mey).
Rdbékie nachová má vzpřímený, dřevnatý stonek a dosahuje výšky jednoho metru, ve výživné půdě i 150 cm. Květy mají průměr až 20 cm, terč vystupuje v kupovitém tvaru a má tmavěhnědou až tmavěpurpurovou barvu, která místy přechází do černých odstínů. Okvětní lístky mají světlou, fialověrůžovou barvu, odstíny květů se mohou jemně lišit podle kultivarů. Listy jsou tmavě zelené, drsné, tvarem připomínají kapku vody. V dobré půdě se stonek větví a má více květů, které postupně rozkvétají a dozrávají. Semena po uschnutí rostliny opadají. Kvete od druhé poloviny července do září krásným v průměru až 15 cm velkým květem růžovo-nachové barvy. Je medonosná.(?).
Rudbékie jsou okrasné trvalky, které se uplatňují jako jedno či vícebarevné kobercovité výsadby různé výšky. Jejich domovinou jsou listnaté lesy Severní Ameriky, převážně na území USA, kde se vyskytuje asi 40 druhů této rostliny.
Pro léčivé účely se nejdříve sbírá květ, kořeny je vhodné sbírat na podzim druhého roku. Velmi dobře se echinacea množí semeny. V únoru je možno semena vysít do truhlíků, téměř všechna semena vzcházejí. Rostlinky se dvakrát pikýrují a pak je možné je v květnu vysadit na záhony. Kořeny se sklízejí druhým nebo třetím rokem na podzim. Jejich velikost i kvalita záleží na půdě, stanovišti i pěstování. Dále se rudbékie mohou množit dělením kořenů starších rostlin na podzim nebo na jaře. V některých zemích se již rudbékie pěstuje velkoplošně.
Rostlina je poměrně nenáročná trvalka, na jednom stanovišti vydrží 4-5 roků.(Knihovna Květů).
Půda pro pěstování má být hluboká, humózní, dobře obdělaná, středně prohnojená chlévskou mrvou nebo kompostem, přednost dáváme slunečnému stanovišti, ale roste i v polostínu. V době vegetace potřebuje rudbeckie zálivku, v zimě dobrou spodní drenáž. Rostliny nejsou náročné, ale v chudých půdách nedávají kvalitní kořen. Rostlina pěstovaná pro dekorativní účely se spokojí s průměrnými srážkami, zálivka - pokud není přehnaná - výnosy zvyšuje.(Knihovna Květů). Kultury musí být kryté před větry, jinak se vylamují lodyhy.
Přímý výsev se provádí na dobře zpracovaný pozemek, prohnojený uleželou chlévskou mrvou a NPK (2 kg/ar). Výsev se provádí do hnízd 20-40x50 cm po 4-5 semenech do hloubky 1-2 cm. Semena klíčí při příznivé vlhkosti a teplotě nad 8°C do 4 týdnů. Nadbytečné sazenice se z hnízda odstraní a nechá se jen nejsilnější. V počáteční fázi růstu je třeba dbát na to, aby nebyl pozemek zaplevelený, po jeho zapojení se růst plevelů výrazně snižuje.
Semena je třeba zasít koncem února do skleníku.(Knihovna Květů). Pro předpěstování sazenic se semeno vysévá do propustné hlinito-písčité zeminy do misek nebo přímo do pařníku, do hloubky 1-1,5 cm koncem března až v dubnu. Pikýruje se při prvních dvou pravých listech, otužuje, ponechá v otevřeném a případně mírně zastiňovaném pařníku.Na trvalé stanoviště se vysazuje koncem léta po přejití letních veder (konec srpna - září).
Rostlina se dobře množí také vegetativně, nejlépe na jaře nebo na podzim kořenovými úkrojky.(Knihovna Květů).
Předpěstované sazenice se na trvalé stanoviště přesazují - po několikerém přepikýrování - po květnových "ledových mužích". Sazenice je třeba umístit do sponu 25x25 cm. Rostlina kvete obvykle hned prvním rokem, ale není to vždy pravidlem.(Knihovna Květů).
V oblastech, kde jsou chladnější zimy, je nutné chránit porost rudbeckie před chladem přikrytím.(Knihovna Květů).
Drogu tvoří kořen, květenství (květy), případně okvětní lístky. Květenství se seřezávají v době plného rozkvětu. Kořeny se vyrývají v říjnu po odkvětu rostliny (jsou umístěny mělce, zhruba do 10 cm) a to v době, kdy je zemina mírně vlhká. Podle dosavadních výzkumů i praktických zkušeností se nejúčinnější drogou jeví kořen, potom květ a nakonec list. Květ a list se sbírají v době květu.
Jako léčivá rostlina se může rudbékie nachová užívat celá, nať, květy, ale především kořen. Nejúčinnější je čerstvý kořen. Užívá se ve formě výluhu v alkoholu (tinktury) nebo mastí. Květenství se suší ve stínu za dostatečné výměny vzduchu. Teplota nemá přestoupit 50°C. Poměr seschnutí je 5-5,5:1. Kořeny se dobře properou, případně se oddenková hlavice podélně rozřízne, suší se ve stínu na vzdušném místě nebo umělým teplem do 40°C. Poměr seschnutí 3-4:1.
Pro dlouhodobé užívání není bezvýznamné, že čaj z třapatky nemá nepříjemnou chuť.(Knihovna Květů).