Filmová kultura severního trojúhelníku

Kniha srovnává filmovou produkci, praktiky distribuce a uvádění a filmovou recepci ve třech zemích, které tvořily z perspektivy Sovětského svazu takzvaný severní trojúhelník — šlo o státy vytvářející na severovýchodě Evropy nárazníkovou zónu mezi oběma mocenskými bloky studené války, což ovlivňovalo jak jejich vnitřní politiku, tak pozici vůči Moskvě.

Zdůraznění tohoto „trojúhelníku“ je pro tuto knihu příznačné — jedním z ústředních témat je totiž vztah národní kinematografie k sovětskému vzoru, respektive transnacionální dimenze filmové kultury východního bloku. Komparativní perspektiva knihy ovšem překračuje horizont konceptu sovětizace coby zjednodušujícího pohledu, který implikuje jednosměrný vliv, a nabízí plastičtější obraz specifických a autonomních rysů filmové kultury jednotlivých zemí. Přinejmenším stejně důležitou roli jako základní obrysy kulturní politiky hrají v knize i její předpokládaní realizátoři a příjemci, od filmových studií přes režiséry a producenty až po místní stranické funkcionáře, vedoucí kin a diváky.

První oddíl se věnuje filmovým koprodukcím, které natáčela filmová studia tří sledovaných zemí. Druhá část se zaměřuje na srovnání kulturní politiky i distribučních praktik a sleduje realizaci filmové kultury na lokální úrovni ve vybraných městech (Brně, Lipsku a Poznani), tedy jak byly filmy uváděny do kin a jakou roli sehrávali zaměstnanci kin či místní funkcionáři. Závěrečný oddíl srovnává vývoj návštěvnosti a diváckých preferencí v českých zemích, NDR a Polsku a identifikuje významy, které připisovala publika jak jednotlivým filmům, tak i roli kina jako volnočasové aktivity.