Británie přerušila zvyšování úroků, základní sazba zůstává na 5,25 procenta
Londýn 21. září (ČTK) - Britská centrální banka dnes ponechala základní úrokovou sazbu beze změny na 5,25 procenta. Pozastavila tak zvyšování úroků, které zahájila v prosinci 2021. Nevyloučila však, že zvyšování úroků obnoví. Přerušením dosavadního zpřísňování měnové politiky banka reaguje na zmírnění inflace a na zpomalující růst domácí ekonomiky. Základní sazba je teď nejvýše za 15 let.
"Narůstají známky určitého dopadu přísnější měnové politiky na trh práce a širší vývoj ekonomiky," uvedla centrální banka v dnešní zprávě. "Očekává se, že inflace bude v blízké době pokračovat ve výrazném poklesu," dodala. Zároveň snížila odhad růstu britské ekonomiky ve třetím čtvrtletí na 0,1 procenta z dříve předpokládaných 0,4 procenta.
Pro zachování základní sazby dnes hlasovalo pět z devíti členů měnového výboru centrální banky. Čtyři členové se vyslovili pro její zvýšení na 5,50 procenta. "Další zpřísnění měnové politiky bude zapotřebí, pokud se prokáže existence trvalejších inflačních tlaků," uvedla banka.
Zvyšování nákladů na úvěry obvykle pomáhá snížit inflaci, zároveň má však negativní dopad na hospodářský růst. Britský statistický úřad ve středu oznámil, že meziroční růst spotřebitelských cen v Británii v srpnu zpomalil na 6,7 procenta z červencových 6,8 procenta. Minulý týden úřad uvedl, že hrubý domácí produkt (HDP) Británie se v červenci meziměsíčně snížil o 0,5 procenta. Zaznamenal tak nejvýraznější pokles od začátku letošního roku.
"Hlavním faktorem stojícím za rozhodnutím banky byl nepochybně srpnový pokles míry inflace," uvedl analytik Jeremy Batstone-Carr ze společnosti Raymond James. "Červencový hospodářský útlum navíc znamená zhoršení prognózy pro hospodářskou aktivitu ve třetím čtvrtletí. To je jasný signál, že inflační tlaky, včetně tlaků mzdových, budou v podzimních měsících dál ustupovat," dodal.
Guvernér centrální banky Andrew Bailey a někteří další členové měnového výboru v poslední době naznačovali, že se blíží přestávka ve zvyšování úroků. Zároveň však dali najevo, že úroky pravděpodobně po určitou dobu zůstanou na vysoké úrovni, aby byla inflace pod kontrolou.
"Budeme pozorně sledovat, zda je zapotřebí další zvýšení úroků," uvedl Bailey po dnešním rozhodnutí banky. "Budeme muset držet úrokové sazby dostatečně vysoko po dostatečně dlouhou dobu, abychom zajistili splnění svého úkolu. Za všech okolností budeme dělat to, co je zapotřebí, aby se inflace vrátila k normálu," dodal. Dlouhodobým cílem banky je držet inflaci na dvou procentech.
Analytik Hugh Gimber ze společnosti J.P. Morgan Asset Management uvedl, že navzdory snaze banky ponechat si otevřené dveře k dalšímu zpřísňování měnové politiky bude nyní řada investorů předpokládat, že zvyšování úrokových sazeb v Británii už skončilo. Varoval nicméně, že za nynějším poklesem inflace ve službách stojí zejména sezonní faktory související s cenami letenek a hotelových pobytů. Upozornil také, že pokles cen energií na domácím trhu by mohl v příštích měsících kompenzovat výrazný růst cen ropy na světových trzích.
pmh spr
Rozpočtová rada vyzývá k pokračování konsolidace veřejných financí
Praha 21. září (ČTK) - České veřejné finance jsou nadále ve výrazné nerovnováze. V dnes představené zprávě o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí to konstatovala Národní rozpočtová rada. Vládní konsolidační balíček a úprava penzijního systému podle rady mohou změnit trend a oddálit náraz na dluhovou brzdu, do budoucna ale bude třeba v konsolidaci pokračovat.
Strukturální deficit veřejných rozpočtů se v roce 2022 mírně zlepšil, stále se ale pohyboval nad dvěma procenty hrubého domácího produktu (HDP), uvedla rada. Na nerovnováze veřejných financí se podle ní podepisují fiskálně málo zodpovědné kroky z doby pandemie, loni ji ještě prohloubila jednorázová opatření reagující na zdražení pohonných hmot a energií po ruské agresi vůči Ukrajině.
Bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO) odmítla kritiku za vývoj rozpočtu v době pandemie. V reakci pro Českou televizi uvedla, že si stojí za veškerými kroky, naopak to podle ní byla tehdejší opozice, která podle ní v době epidemie koronaviru vyzývala k vyšší státní podpoře. Současná vláda podle Schillerové zadlužuje Česko čtyřikrát rychleji než předchozí kabinet premiéra Andreje Babiše (ANO).
Problém strukturálního schodku se podle rady nevyřeší pouze hospodářským růstem. Uvítala proto vládní balíček i úpravu penzijního systému jako kroky správným směrem. Podle ní oddálí náraz do dluhové brzdy stanovené na zadlužení 55 procent HDP. "Pokud by zadlužování České republiky pokračovalo podle našeho základního scénáře, na dluhovou brzdu by veřejné finance narazily do pěti či šesti let. Ve scénáři s reformními opatřeními se dluhové brzdy dotkneme až kolem roku 2032," uvedl člen rady Petr Musil.
"Z hlediska fiskální politiky jsme na tom v pocovidovém období lépe než v letech 2020, 2021, ale zdaleka nejsme zpět na bezpečné letové hladině," řekl předseda rady Mojmír Hampl. Zdůraznil ale, že je nutné zachovat plánované reformy a nerušit je. "Náraz na dluhovou brzdu hrozí ne v příštím, ale přespříštím volebním období, to není skvělá zpráva, je to pořád velmi brzo," dodal.
Vládní opatření také zpomalí zadlužování státu v dlouhodobém horizontu. V 70. letech by se měl dluh stabilizovat na 187 procentech HDP, zatímco bez opatření by to bylo 311 procent HDP. Roční schodek penzijního systému by v 50. letech měl dosáhnout 2,2 procenta HDP, zatímco bez nynějších úprav by to bylo 4,5 procenta HDP. Schodku důchodového systému v polovině století se už Česko nemůže úplně vyhnout bez dramatického prodloužení důchodového věku nebo snížení náhradového poměru, uvedl člen rady Jan Pavel. Je to podle něj dáno demografickým vývojem.
Pavel také upozornil, že tyto údaje vychází pouze z mechanické projekce ekonomického a demografického výdaje za předpokladu neměnných podmínek proti současnosti. Podotkl také, že v projekci zadlužování nejsou obsaženy chystané vládní škrty ve výdajích, protože je kabinet chce představit až v konečném návrhu státního rozpočtu, který bude schvalovat teprve příští týden.
Podle rady bude nutné i po vládním balíčku, který nyní projednává Sněmovna, dál konsolidovat veřejné finance. Jinak by veřejný dluh narostl tolik, že by ho bylo podle rady těžké ufinancovat.
"Vláda bude fakticky konsolidovat své vlastní hospodaření. Až dosud jsme totiž měli automaticky valorizovánu pouze jednu velkou výdajovou položku, a to důchody. V roce 2024 přibydou další tři: platby státu za státní pojištěnce do systému zdravotního pojištění, platy učitelů v regionálním školství a výdaje na obranu, jež mají vzrůst na úroveň dle našich závazků plynoucích z členství v NATO. Na tyto dodatečné výdaje vláda musela najít dodatečné příjmy," uvedl Hampl. Současná konsolidace podle něj nebude napravovat nerovnováhy z minulých let, ale z větší části povede pouze k nezhoršení současného stavu veřejných financí.
Se stanovisky rady se plně ztotožnil analytik Cyrrusu Vít Hradil. Vládou navrhovaná konsolidační opatření i úpravy parametrů důchodového systému jdou podle něj správným směrem, ale představují spíše nezbytné minimum než definitivní řešení. "Veřejné finance v obou oblastech nadále míří do zdi, ovšem nižší rychlostí než dosud. Problematiku důchodového systému lze v případě zavedení navrhovaných úprav považovat za vyřešenou zhruba z poloviny, krátkodobou konsolidaci státního rozpočtu ani ne z poloviny," dodal.
Národní rozpočtová rada je nezávislý odborný orgán, jehož hlavním posláním je vyhodnocovat, zda stát a další veřejné instituce dodržují pravidla rozpočtové odpovědnosti daná zákonem.
str fd fsl mha
DALŠÍ ZPRÁVY
