Turecká centrální banka nechala základní úrok na 45 procentech, lira dál klesá
Ankara 22. února (ČTK) - Turecká centrální banka dnes podle očekávání analytiků ponechala základní úrokovou sazbu na 45 procentech. Zastavila tak sérii prudkého zvyšování sazeb, která trvala několik měsíců. Banka o tom dnes informovala v tiskové zprávě. Instituci nyní vede Fatih Karahan, dosavadní guvernérka Hafize Gaye Erkanová na začátku tohoto měsíce rezignovala.
Centrální banka signalizovala, že základní úrok zůstane zachován, dokud nenastane výrazný a trvalý pokles měsíční inflace. Pod vedením Erkanové banka zpřísňovala měnovou politiku ve snaze nastolit zřetelný dezinflační kurz, tedy postupné zvolňování inflace.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan jmenoval Karahana guvernérem centrální banky s účinností od 3. února. Erkanová, která byla od loňského června první ženou v čele turecké centrální banky, rezignaci oznámila o den dříve. Odstoupila poté, co se v tureckých médiích objevila tvrzení o nepotismu, tedy obsazování lukrativních pozic příbuznými či přáteli. Erkanová tato tvrzení odmítla jako nepravdivá.
Když se Erkanová loni v létě ujala role guvernérky, byla základní úroková sazba na 8,50 procenta. Centrální banka ji pak v rychlém sledu zvyšovala, letos v lednu se tak základní úrok dostal na 45 procent.
Základní úrok začala centrální banka zvyšovat díky tomu, že prezident Erdogan změnil postoj a zanechal své nekonvenční politiky, kdy brojil proti vysokým sazbám. Jeho někdejší přístup je podle většiny ekonomů zodpovědný za to, že se do Turecka vrátila měnová krize, která prudce zvýšila životní náklady. Mnoho domácností tak mělo problém obstarat si základní zboží.
Navzdory razantnímu zvýšení sazeb ale v Turecku zůstává velmi vysoká inflace. Ta v lednu zrychlila na 64,9 procenta a je zdaleka nejvyšší v Evropě. Turecká lira mezitím setrvale oslabuje a dnes její kurz klesl na rekordní minimum. Dolar se tak prodával až za 31 lir, zatímco ještě před pěti lety stál asi pět lir.
spr
Analýza: Světový obchod poroste tempem 2,8 procenta ročně, pomaleji než HDP
Praha 21. února (ČTK) - Světový obchod se zbožím poroste do roku 2032 průměrným tempem 2,8 procenta ročně, zatímco tempo růstu hrubého domácího produktu (HDP ve stejném období globálně dosáhne 3,1 procenta. Vyplývá to z analýzy, kterou ČTK poskytla společnost Boston Consulting Group (BCG). Nastává tak podle ní zásadní odklon od trendu posledních dvaceti let, který spočíval v tom, že hnacím motorem globalizace je právě obchod.
"Globální obchod se mění a kdysi známá mapa se nyní překresluje. Mění se rovnováha v dodavatelských řetězcích a sousední země upevňují své regionální obchodní vztahy. Proto očekáváme, že se toky zboží po celém světě navždy změní,“ uvedl výkonný ředitel BCG Nikolaus Lang.
Například obchodní cesty mezi Čínou a Spojenými státy nebo Čínou a Evropskou unií, které bývaly vždy stabilní a rychle se rozvíjely, nyní pomalu zastiňuje vznik a rostoucí význam regionálních obchodních koridorů.
Globální obchod bude v nadcházejícím desetiletí definovat dynamika obchodu s Čínou. Přetrvávající obchodní napětí a rostoucí regulace obchodu mezi Čínou a Západem způsobují zpomalení obchodu. Předpokládaný pokles obchodu mezi USA a Čínou je proto jednou z nejvýznamnějších událostí na nově vznikající mapě světového obchodu. Obchod mezi Čínou a EU bude sice i nadále růst, ale pomaleji než celosvětový průměr.
Spojené státy, Kanada a Mexiko budou těžit z dohody nazývané USMCA, kterou mezi sebou tyto tři státy uzavřely. Státy jihovýchodní Asie patří k největším vítězům nového uspořádání světového obchodu. Země se stávají klíčovou destinací pro společnosti, které se u výroby a zásobování snaží snížit závislost na Číně. Indie těží z nízkých nákladů, stále schopnější pracovní síly a zlepšující se logistiky. Obchod s Ruskem se vydá protichůdnými směry. Velká část ruského obchodu se přesouvá do spřátelených zemí BRICS, tedy Brazílie, Číny, Indie a Jihoafrické republiky, obchod s EU se naopak sníží.
"Jedním z hlavních faktorů, které k těmto změnám přispívají, je tzv. jednotková ekonomika, ale jasným katalyzátorem je také geopolitika,“ uvedl partner BCG a spoluautor zprávy Marc Gilbert.
V roce, kdy se čeká mnoho klíčových voleb po celém světě a volit se chystá téměř polovina světové populace, Gilbert očekává, že se průmyslová politika bude i nadále zaměřovat na národní ekonomickou bezpečnost, tvorbu pracovních míst a na takzvanou zelenou energii. Jedním z důsledků bude podle něj posílení regionálních obchodních uskupení zejména v Severní Americe, EU a zemích ASEAN. To sdružuje Brunej, Filipíny, Indonésii, Kambodžu, Laos, Malajsii, Singapur, Thajsko a Vietnam.
fd spr
DALŠÍ ZPRÁVY
