Strom háčkovaný 8x7cm

O vánocích a zejména o Štědrém dnu se od nepaměti věří, že má tajemnou moc, s jejímž přispěním se dá budoucnost nejen předvídat, ale může se i ovlivnit. Rozkrajování jablka – komu tvoří jaderník hezkou pravidelnou hvězdičku, bude dlouho živ a šťasten. Kdo má křížek, brzy zemře. Barborky – na svátek sv. Barbory (4.12.) se utrhnou třešňové větvičky, kterými se vyzdobí pokoje. Dříve dívky dávaly větvičkám jména chlapců a věřily, že se vdají za toho, čí větvička rozkvete. Patky od vánoček – která dívka sebere o vánocích devět patek od vánoček, do roka se vdá. Házení střevícem – dívka se zády otočí ke dveřím a hodí střevíc přes rameno. Pokud dopadne špičkou ke dveřím, dívka se vdá. Lichý host – nikdy se nedávejte zvát do rodiny, kde byste o Štědrém večeru byli lichými. Nevěstí to nic dobrého. Louskání ořechů – když začínáte u stolu louskat ořechy, první čtyři prozradí, jaké je vaše zdraví. Jsou-li jádra pěkná bílá, je všechno v nejlepším pořádku. Jsou-li načernalá, znamená to nemoc a všechna čtyři jádra černá znamenají smrt. Šupiny z kapra – dávají se pod talíř, nebo do peněženky, aby se tě držely v příštím roce peníze. Někde dávají i koruny. Čočka – večeří se čočka, aby se člověka držely peníze. Lití olova – ze vzniklého obrazce se hádá, jaká bude budoucnost. Sedm hrnečků – pod každý hrneček se vloží jeden symbol. Peníz znamená bohatství, uhlí signalizuje nemoc, prsten svatbu nebo aspoň lásku, hřebínek varuje před nedostatkem, šáteček věští cestu, chléb štěstí a dudlík miminko. Pak stačí, když si zavážeme oči, zamícháme hrnečky a jeden si zvolíme. Tímto zvykem se hádala budoucnost. Pouštění svíček – svíčky se pouští v ořechových skořápkách po vodě v nějaké nádobě. Komu odepluje svíčka ode všech nejdál, tak se dostane také od rodiny nejdále – na školu, odcestuje… Zapalování františků a purpury. Věšení jablek, mrkví, oříšků na stromy v lese pro zvířata. Zlaté prasátko – pokud se drží celý den půst, uvidí člověk večer zlaté prasátko. Věšení adventních věnců – adventní věnce mají čtyři svíčky, které symbolizují čtyři neděle před vánocemi. Ovazování vánočního stolu – nohy vánočního stolu se ovazovaly provazem nebo řetězem, aby rodina zůstala při sobě. Líbání pod vánočním jmelím. NOVÝ ROKNovodobé symboly budoucího štěstí jsou kominíček, čtyřlístek, prasátko. Na Nový rok se nemá jíst maso opeřenců – aby s ním neuletělo štěstí. SV. TŘÍ KRÁLŮTímto svátkem – 6. ledna – končil čas Vánoc. Tento den se koná mše, kterou se otvírá další roční epocha. Tři králové jsou patroni poutníků a hříšníků. Byli to jistí mudrci z východu,kteří následovali betlémskou hvězdu a poklonili se Ježíškovi. Tři krále z nich udělal až věhlasný italský malíř Giotto. Na jedné fresce je ztvárnil s korunami a od té doby jsou z nich králové.V pozdějších legendách (patrně až v 7. století) dostali i jména - Kašpar, Melichar a Baltazar - a každému z nich byly připsány i dary, které měli Ježíškovi přinést:Kašpar zlato (znak královské důstojnosti),Melichar kadidlo (užívané při obětech a modlitbách) aBaltazar myrhu (rovněž vonnou pryskyřici jako znak Ježíšova člověčenství).Obchůzka – tři chlapci převlečeni do královských převleků, na hlavě mají královskou čepici z papíru. V rukou nesli papírovou hvězdu – kometa a doma vyrobenou kadidelnici, kterou vykuřovali navštěvovaná stavení a čerstvě posvěcenou křídu, kterou psali nade dveře datum obchůzky a své žehnající iniciály – K M B (Kašpar, Melichar, Baltazar). VÁNOCE V JINÝCH ZEMÍCH SLOVENSKORadost a dárky 24. prosince naděluje Ježíšek jako u nás. U štědrovečerní hostiny se začíná oplatkou s česnekem a medem, z polévek je na prvním místě zelňačka, nechybí smažená ryba s bramborovým salátem. POLSKOV Polsku děti věří, že dárky jim přináší první hvězda, která se na obloze zjeví na Štědrý večer, protože je to slavná hvězda betlémská. U štědrovečerního stolu nechávají jedno místo volné pro nečekaného hosta. Hlavním pokrmem jsou hustá houbová nebo rybí polévka, brambory se zelím a houbami, nudle s mákem, bramborové taštičky. Oblíbené jsou i ryby obalené v těstě a smažené. Místo vánočky se peče bábovka plněná tvarohem a mákem. NĚMECKOV Německu naděluje dárky Christkind neboli Ježíšek, ale zejména v severních oblastech se uchoval vznešený Weihnachtsman, který má zrzavé vousy i vlasy, dlouhý plášť a kapuci. V Německu se poprvé objevil vánoční stromeček, původně nezdobený. Mají i stromeček zvonící, kterému říkají „andělské zvonění“. V domácnostech nechybí adventní věnec z chvojí, nakterém postupně zapalují čtyři svíčky symbolizující čtyři neděle před vánocemi. Děti mají čokoládový i obyčejný adventní kalendář a každý den otvírají jedno okénko až do Štědrého dne. Německá vánoční kuchyně nabízí více rybích pokrmů. Oblíbená je i husa nebo kachna s červeným zelím, bramborový knedlík s jablky a slaninou. Nechybí ani jablkový závin, do kterého se přidávají kompotované třešně. Lahůdkou na závěr večeře je ovocný salát s příchutí šampaňského nebo likéru. Již 300 let se připravuje vánoční štola. Zhruba od 18. století se v celém